Plyn je pro nás cennější, než vůbec tušíme

Zemní plyn vzniká pod zemským povrchem, kde převládají podstatně vyšší teploty. Zde dochází k rozkladu organických materiálů a vzniku vedlejšího produktu z rafinace ropy, jímž je plyn. Ten pochopitelně stoupá vzhůru za pomoci porézních hornin až do výšky, kde narazí na neprůchodné překážky. Odtud je následně získáván na povrch za pomoci těžařských společností.

• Hloubka vrtů je kolem 2 až 4 kilometrů.
• Teploty dole jsou cca 60 °C až 200 °C.

Největší plynoví exportéři světa

Celosvětovou produkci zemního plynu v současné době ovlivňuje a zajišťuje několik dominantních společností. Na pomyslném vršku ledovce je společnost Gazprom z Ruska, která vlastní asi 17 % světových zásob plynu. Světový trh pak pokrývá z 12 %. Kromě něj jsou tu ještě další velké subjekty.

1. Royal Durch Shell
2. ExxonMobil
3. PetroChina
4. BP
5. Chevron
6. Total
7. Equinor

Plyn je dnes obchodovatelnou komoditou. Jeho cena se v roce 2008 oddělila od podobné ceny ropy. Obchod probíhá na úrovni tzv. hubů, kde jsou povětšinou skladovací kapacity. Na území Evropy se nachází tři takoví prodejci.

• MBP ve Velké Británii
• TTF v Nizozemsku
• EEX v Německu

Pokud jde o Českou republiku, do roku 2007 probíhaly všechny obchody skrze stát přes společnost RWE Transgas. V současné době je trh uvolněnější a je tu větší možnost volby dodavatele.

Proč je taková závislost na plynu?

Plyn se postupem času stal nepostradatelným zdrojem energie. Právě kvůli tomu dochází k pozvolnému rozrůstání paroplynových elektráren. Hovoří pro něj primárně pružná regulace, rychlý start, účinnost dosahují až 58 % a zároveň nižší emise CO2, které jsou například oproti uhlí o 70 % menší. Zmínit je třeba i vysokou výhřevnost kolem 34 MJ/m3.

Je pravdou, že paroplynové elektrárny se dostávají stále více do kurzu a svým způsobem vyrovnávají menší zastoupení elektráren zaměřených na obnovitelné zdroje energií.

Využití zemního plynu

Plyn je pro nás primárně hlavním zdrojem tepla a slouží k ohřevu teplé vody. To však není jeho jediná upotřebitelnost. Například v zemědělství je používán k přihnojování oxidem uhličitým, v chemickém průmyslu slouží při výrobě palivových článků a vodíku. V potravinářském segmentu se naopak hodí při dozrávání ovoce a zeleniny. A takových příkladů je více než dost.

Plyn ve zkalněné nebo stlačené podobě má ještě jedno velice populární zastoupení v běžném životě. Funguje jako alternativní druh paliva. Oproti klasickým motorům méně zatěžuje životní prostředí nežádoucími škodlivinami. V tomto směru lze narazit na několik typů plynových paliv.

• LPG neboli Liquified Petroleum Gas – Získáván je během těžby zemního plynu nebo jako vedlejší produkt při rafinaci ropy.
• CNG neboli Compressed Natural Gas – Stlačený zemní plyn přinášející vyšší spolehlivost.
• LNG neboli Liquified Natural Gas – Je tvořen při přeměně plynu na kapalinu a přináší až trojnásobný dojezd oproti ostatním.

Z výše uvedeného jasně vyplývá, že plyn je aktuálně nepostradatelnou součástí našich životů, a to v domácí i komerční sféře. Ovlivněno je to také rozrůstající se technologií zkapalňování plynu, a tedy možnou volbou jiného způsobu přepravy. I když roste podíl obnovitelných zdrojů energií, plyn má své významné postavení na spoustu dalších let.